Mladá Boleslav U16 - Tempo Praha U17 3:0 (2:0)

10.09.2019 16:21
Chyběla efektivita v koncovce
Mladá Boleslav - Tempo Praha 3:0 (2:0).
Škoda, a to doslova, dalo by se říct hned v úvodu, protože bez bodů jsme rozhodně z Mladé Boleslavi odjíždět nemuseli. Úvod utkání nám vyšel, jako již tradičně, ale pouze herně, kdy jsme si vytvořili převahu. K žádné příležitosti však nevedla. 
To domácí byli efektivnější, dva první útoky proměnili ve dvougólové vedení. To už stál v brance náhradní brankář Filip, když Skokánek musel odstoupil po nešetrném zákroku domácího hráče. 
Hra se následně vyrovnala, možná jsme měli opticky míč více na svých kopačkách, ale nepřesnosti a váznoucí kombinace na poslední třetině hřiště rozhodla o tom, že jsme pořádně domácí branku neohrozili. Když už jsme se do šance prodrali, zasáhl včas brankář nebo nám stála v cestě pomalá koncovka.
Druhý poločas byl jako přes kopírák. Kluci, chtěli, snažili se, domácí přitlačili na dobrých 15, 20 minut k jejich vápnu, ale tam veškerá naše snaha končila. Když už šance přišla, skončila nepřesnou finální přihrávkou nebo slabým zakončením. 
Brejk v závěru zápasu rozhodl o konečném skóre. 0:3 je krutý výsledek, ale vzhledem k naší finální fázi zcela zasloužený, domácí byli v útoku mnohem efektivnější. 
Stále cítím z kluků, že jsme dva týmy (ročníky 2003 a 2004), které neumí spolupracovat tak, jak to například předvádí v tréninku. Na hřišti to neklape, kluci dál hledají důvody neúspěchu jinde než u sebe, nelibě nesou střídání a s přiznáním kritiky mají velký problém. Je to o hlavě, fotbalově v lize jsme, v zápasech nepropadáme, ale prohráváme je v hlavě. 
Prohráváme jako tým, všichni, trenéři, hráči, začít nejde jinde než u sebe. Přijdou snazší soupeři a bude lépe, ale právě v době porážek je potřeba ukázat týmového ducha. Zatím ho hledáme marně.
Chyběla efektivita v koncovce
Mladá Boleslav - Tempo Praha 3:0 (2:0).
 
Škoda, a to doslova, dalo by se říct hned v úvodu, protože bez bodů jsme rozhodně z Mladé Boleslavi odjíždět nemuseli. Úvod utkání nám vyšel, jako již tradičně, ale pouze herně, kdy jsme si vytvořili převahu. K žádné příležitosti však nevedla. 
 
To domácí byli efektivnější, dva první útoky proměnili ve dvougólové vedení. To už stál v brance náhradní brankář Filip, když Skokánek musel odstoupil po nešetrném zákroku domácího hráče. 
 
Hra se následně vyrovnala, možná jsme měli opticky míč více na svých kopačkách, ale nepřesnosti a váznoucí kombinace na poslední třetině hřiště rozhodla o tom, že jsme pořádně domácí branku neohrozili. Když už jsme se do šance prodrali, zasáhl včas brankář nebo nám stála v cestě pomalá koncovka.
 
Druhý poločas byl jako přes kopírák. Kluci, chtěli, snažili se, domácí přitlačili na dobrých 15, 20 minut k jejich vápnu, ale tam veškerá naše snaha končila. Když už šance přišla, skončila nepřesnou finální přihrávkou nebo slabým zakončením. 
 
Brejk v závěru zápasu rozhodl o konečném skóre. 0:3 je krutý výsledek, ale vzhledem k naší finální fázi zcela zasloužený, domácí byli v útoku mnohem efektivnější. 
 
Stále cítím z kluků, že jsme dva týmy (ročníky 2003 a 2004), které neumí spolupracovat tak, jak to například předvádí v tréninku. Na hřišti to neklape, kluci dál hledají důvody neúspěchu jinde než u sebe, nelibě nesou střídání a s přiznáním kritiky mají velký problém. Je to o hlavě, fotbalově v lize jsme, v zápasech nepropadáme, ale prohráváme je v hlavě. 
 
Prohráváme jako tým, všichni, trenéři, hráči, začít nejde jinde než u sebe. Přijdou snazší soupeři a bude lépe, ale právě v době porážek je potřeba ukázat týmového ducha. Zatím ho hledáme marně.